Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty, jako je tomu v . S rozpoutanými živly, jež blížící se dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v , jež byla nepochybně předobrazem Vernovy Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu. Úvalu mrtvého muže Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty, jako je tomu v . S rozpoutanými živly, jež blížící se dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v , jež byla nepochybně předobrazem Vernovy Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu. Inés de Las Sierass Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty, jako je tomu v . S rozpoutanými živly, jež blížící se dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v , jež byla nepochybně předobrazem Vernovy Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu. Devítník Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty, jako je tomu v . S rozpoutanými živly, jež blížící se dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v , jež byla nepochybně předobrazem Vernovy Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.