Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr.
Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka
ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí.
Zabývá se periodizací hudby 17. a první poloviny 18. století,
jež člení na rané, představované zejména Adamem Michnou,...
przeczytaj całość
Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr.
Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka
ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí.
Zabývá se periodizací hudby 17. a první poloviny 18. století,
jež člení na rané, představované zejména Adamem Michnou, střední, s
vůdčím představitelem Pavlem Josefem Vejvanovským, vrcholné,
charakterizované zejména tvorbou Jana Dismase Zelenky a Bohuslava
Matěje Černohorského a pozdní, kdy doznívají barokní slohové
tendence vedle intenzivního rozvoje dalšího slohu – klasicismu (Jan
Zach, František Tůma, Josef Seger, F. X. Brixi a dokonce i K. B.
Kopřiva). Svou studii dokládá množstvím notových příkladů, jakož i
výběrovým seznamem literatury a notových edic.
Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr.
Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka
ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí.
Zabývá se periodizací hudby 17. a první poloviny 18. století,
jež člení na rané, představované zejména Adamem Michnou, střední, s
vůdčím představitelem Pavlem Josefem Vejvanovským, vrcholné,
charakterizované zejména tvorbou Jana Dismase Zelenky a Bohuslava
Matěje Černohorského a pozdní, kdy doznívají barokní slohové
tendence vedle intenzivního rozvoje dalšího slohu – klasicismu (Jan
Zach, František Tůma, Josef Seger, F. X. Brixi a dokonce i K. B.
Kopřiva). Svou studii dokládá množstvím notových příkladů, jakož i
výběrovým seznamem literatury a notových edic.
ukryj opis
Recenzja