Pokud se v literatuře hovoří o napájecích zdrojích, myslí se tím v naprosté převaze zdroje napětí, tedy takové zdroje, které zachovávají svoji velikost napětí při různých proudových zatíženích. Druhým základním typem napájecího zdroje však jsou zdroje proudu, které se snaží různými hodnotami ohmických zátěží prohánět konstantní proud při změně napětí na zatěžovacím odporu.

Zdroje proudu je výhodné používat místo zdrojů napětí v řadě případů obvodových zapojení, ať se již jedná o měřicí techniku, převodníky A/D a D/A, operační a diferenciální zesilovače a podobně. Zapojení proudových zdrojů jak z diskrétních součástek, tak integrovaných zdrojů proudu nejsou v odborné veřejnosti příliš známá, přestože se dnes integrované zdroje proudu (např. LM334) dají za přijatelnou cenu zakoupit i na našem maloobchodním trhu.

Autor se pokusil v publikaci shrnout základní typy zapojení proudových zdrojů z diskrétních součástek a popsat parametry, funkci a aplikace i dvou dostupných integrovaných zdrojů proudu. Publikovaná zapojení zdrojů proudu jsou v některých případech doplněna měřenými parametry realizovaných zapojení proudových zdrojů, aby si čtenář mohl přiblížit skutečné možnosti stabilizace proudu jednotlivých zapojení.

Samostatně je diskutována problematika proudových zrcadel, která je důležitá zejména v zapojeních monolitických integrovaných obvodů. Pro oba integrované zdroje proudu (REF200 fy Burr-Brown a LM334 firmy National Semiconductor) je uvedena nejen řada jejich parametrů, vnitřní zapojení, ale také jejich aplikace v elektronických obvodech.

Publikace má být pouze základním zdrojem informací o zdrojích proudu, které se dnes vyrábějí často i pro konkrétní specifické aplikace (např. obvod MAX713 firmy Maxim [9,10] pro nabíjení či řízené vybíjení akumulátorů). Těchto obvodů je celá řada a konstruktér si musí jejich vlastnosti a doporučovaná obvodová zapojení nalézt sám individuálně podle svých požadavků.