Je poměrně málo oblastí v účetním výkaznictví, které by byly neustálým předmětem zájmu účetní teorie a praxe, jako je ekonomický jev označovaný za goodwill. V české odborné literatuře bylo tomuto tématu doposud věnováno skutečně málo prostoru. Publikace, kterou vám nyní, vážení čtenáři, předkládám, si klade za cíl seznámit vás jak se základními poznatky o goodwillu a jeho vykazování, tak i s pokročilejšími úvahami na dané téma. Vykazování goodwillu může, dle mého názoru, významně ovlivnit pohled na vykazující podnik, který externí uživatel získává z jeho účetní závěrky. Ve vnitřní struktuře goodwillu a v jeho hodnotě je do určité míry, obrazně řečeno, zašifrována možná perspektiva daného podniku. Právě proto, že je vykazování goodwillu v České republice, díky nekvalitním účetním předpisům pro tuto oblast účetního výkaznictví, na nízké úrovni, domnívám se, že se moje kniha může stát pro některé čtenáře užitečnou. Zda ji tak budou vnímat, ponechám přirozeně na nich a každý příznivý ohlas mi bude skutečným potěšením. Jakákoli doporučení a připomínky mi budou inspirací pro další práci. Publikace se v úvodních částech zabývá základními pojetími goodwillu a jeho charakteristikami. Jsou zde zmapovány názory čelných představitelů účetně ekonomické a právní teorie a praxe na to, jak vymezit tento zvláštní fenomén. Dále následuje část věnovaná rozlišení goodwillu na prvotní a druhotný, které je s ohledem na účetní výkaznictví stěžejní. Tato kapitola rovněž obsahuje originální klasifikaci goodwillu, která může pomoci ozřejmit, jaké složky goodwillu je možné a vhodné prezentovat v účetních výkazech. Další kapitola se věnuje možnému uznání prvotního goodwillu a uznání goodwillu druhotného k datu akvizice. Zásadní kapitola je určena vykazování goodwillu následně od okamžiku jeho zjištění. Zvláštní pozornost je upřena na případný záporný akviziční rozdíl, neboť ten často bývá, patrně nesprávně, považován za jakousi pouhou inverzi goodwillu. Následující kapitola je věnována standardizaci účetního vykazování goodwillu. Za reprezentativní standardy byly zvoleny Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, standardy v rámci US GAAP a pro doplnění i standardy v rámci UK GAAP. Poměrně velký prostor je věnován části týkající se návrhu novely standardu IFRS 3 a nového standardu o podnikových kombinacích v rámci US GAAP. Tento společný návrh totiž může znamenat zásadní změnu v pravidlech pro vykazování goodwillu - přechod od vykazování goodwillu odpovídajícímu podílu nabyvatele ke goodwillu celkovému, který odpovídá jak podílu nabyvatele, tak i těch akcionářů nebo společníků, kteří nemají kontrolní vliv v nabývané jednotce. Jedna kapitola je rovněž věnována vývoji a současnému stavu vykazování goodwillu u nás. Naše účetní předpisy v oblasti vykazování goodwil1u, mírně řečeno, pokulhávají za řešeními nabízenými v uznávaných standardech, a proto nebyla tato kapitola pojata jako kapitola řádná, ale spíše jako jakýsi dodatek k celému textu. Nakonec však byla s ohledem na její rozsah zahrnuta do publikace jako řádná kapitola. Při psaní jsem se potýkal s řadou terminologických problémů. Doposud jsem se nesmířil s nepřesným překladem anglického termínu fair value v naší účetní legislativě jako reálná hodnota. Proto v celé publikaci důsledně užívám původní anglický termín. Podobně opouštím terminologii použitou ve standardu JAS 36: česká verze IFRS nabízí jako překlad anglického impairment termín snížení hodnoty. Přestože jsem původním překladatelem tohoto standardu, postupně jsem svůj názor měnil a dnes za jediný správný překlad považuji zhoršen4 což je termín s užším obsahem než jakékoli snížení hodnoty. V některých případech jsem zůstal u zažité české terminologie, byť jsem ji považoval za ne zcela přesnou nebo vyhovující. Takovým příkladem je, řekněme, podniková kombinace. V poznámkách se v textu vyjadřuji i k některým dalším termínům, které musely být přeloženy z angličtiny. V celém textu používám pro objekt akvizice termín nabývaná nebo nabytá podnikatelská jednotka a vyhýbám se termínům podnik, účetní jednotka. K tomu mě inspirovala terminologie stávajícího i navrhovaného IFRS, kde za tuto nabývanou jednotku může být považován business, tedy podnikání (podnikatelská aktivita). Publikace obsahuje více než třicet příkladů, které mají ilustrovat popisované postupy a použitá pravidla pro vykazování goodwil1u a záporného akvizičního rozdílu. V příkladech pro zjednodušení neuvádím u částek měnové jednotky s výjimkou příkladu na přepočet goodwil1u do jiné měny, kde se nelze bez specifikace měn obejít. Některé pasáže výkladu a některé příklady předpokládají určitou míru znalostí z problematiky konsolidovaných účetních závěrek a jiných oblastí účetního výkaznictví. Snažil jsem se o to, aby výklad stěžejních problémů byl srozumitelný i těm, kteří v této oblasti nejsou odborníky. Bez ohledu na to, zda některá komplikovanější část nebo některý příklad nebude někomu do důsledku srozumitelný, by si každý čtenář měl po přečtení publikace udělat přehled o všech stěžejních problémech spojených s vykazováním goodwillu. ukryj opis