Čtvrtý svazek představuje osobnosti z oborů biologických či biochemických. Biologa, lékaře a imunologa Milana Haška (1925–1984) přiblíží jeho mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda, kteří vyprávějí o jeho teorii imunologické tolerance a ideologizaci genetiky v 50. letech 20. století. O vzpomínky na svého slavného otce, epidemiologa Karla Rašku (1909–1987), jakož i o své životní a vědecké zkušenosti se podělí Karel Raška ml. (*1939), lékař, molekulární virolog, genetik, imunolog a imunopatolog působící v USA. Biolog a virolog Jan Svoboda (nar.1931) se zamýšlí nad otázkami vzdělanosti a demokracie, připomene však i svoje objevy v oblasti buněčné a virové genetiky – zasloužil se zejména o objasnění životního cyklu retrovirů (např. leukémie, HIV). Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar.1931) přibližuje své působení v exilu v oblasti kulturní i vědecké – podílela se například na vymýcení dětské obrny ve světě. Biochemička a fyzioložka Helena Illnerová (nar.1937), první žena-předsedkyně Akademie věd ČR, otevírá vedle svého vědeckého tématu biologických hodin v organismech i neméně podstatnou otázku pedagogické činnosti. Biochemička Eva Zažímalová (nar.1955) vypráví o rostlinných hormonech, ale i o své krátké filmové kariéře a lásce ke koním.

Milan Hašek: O imunogenetice
Karel Raška ml.: Životy zasvěcené medicíně
Jan Svoboda: Vzdělanost a demokracie
Helena Kopecká: Odvaha začínat znovu – ve vědě i v životě
Helena Illnerová: Věda i to ostatní – rodina, příroda, umění
Eva Zažímalová: Experiment je způsob, jakým klademe otázku přírodě