Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.

Jejich autor reflektuje z pozice konzervativního katolíka dlouhou řadu oblastí a jevů: český i německý nacionalismus, ve sféře politiky pak vytváření politických subkultur rozštěpené společnosti, v oblasti hospodářství přináší náhled na první pozemkovou reformu, zemědělskou výrobu či výrobní a finanční družstevnictví; největší informační přínos pak leží v implicitním vyjadřování Teplého politického myšlení spojeného s funkcí katolického duchovního a s jeho působením v rámci církevní struktury.
Úvodní studie je analýzou Teplého myšlení sledováním vnímání identity, míry politické aktivity a invence. Přes životní postoje utvářené ideologickou figurou selského rozumu založené na zjednodušených soudech a nechuti k teoretické rovině řešení praktických záležitostí, nemohl se Teplý vyhnout konfliktu mezi českým národním narativem a římskokatolickou tradicí. Rozuzlení ideologického zápasu se promítlo do jeho historiografické práce i do snah o reformu katolické církve.
František Teplý byl plodným autorem svázaným s českým venkovem, propagoval české venkovské tradice stejně jako hospodářský pokrok. Reprezentuje svéráznou směs moderního katolického reformismu a politického konzervativismu. ukryj opis