Třetí kniha MUDr. Tomáše Lebenharta vychází vstříc častým přáním čtenářů - číst reálné příběhy, které popisují případy z jeho ordinace. Nejde ale jen o čistou kazuistiku, příběhy jsou literárně (a často vtipně) zpracovány, s osobními poznámkami, které dokreslují, že lékař je také člověk. Mnohé z příběhů mají přesah do běžného života, dávají nahlédnout, jak nemoc vzniká i odchází. Autor zde bez obalu mluví o svých myšlenkách při léčení, pochybnostech i boji se zavedeným systémem a s pasivním přístupem pacienta k vlastnímu zdraví. Dodává odvahu těm, kteří se rozhodnou jít vlastní cestou, jakkoli je nelehká. Výběr je doplněn historkami, které dokreslují autorův profesní i osobní život. Zatímco Lebenhartova první kniha měla edukativní charakter a druhá popisovala jeho vlastní boj s jednou z nejtěžších chorob - depresí, třetí je psána lehkou rukou vypravěče příběhů. A možná právě tato kniha nejsnáze najde cestu k srdci čtenáře, neboť dobře odvyprávěná historka umí pobavit i inspirovat.

MUDr. Tomáš Lebenhart je poctivý k sobě i ke svým pacientům. Hledá kořen nemoci, který často spočívá v destrukčním chování nemocného, a nalézá cesty, vedoucí přes homeopatii, ayurvédu, čínskou medicínu až k autopatii. Jako lékař nejen léčí, ale především vede k uzdravení. Je praktikem, který bez pláště předkládá vlastní názor na svět zdravotnictví, který za léta praxe v Praze i na Šumavě dokonale poznal. To, s jakou otevřeností mluví, svědčí o velké osobní odvaze i schopnosti sebereflexe. Pacientova odpovědnost za vlastní zdraví je základním stavebním kamenem těchto příběhů.