Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta.
Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie. ukryj opis