Habsburská dynastie vládla mnoha zemím a po celá staletí byli její příslušníci také římskými či římskoněmeckými císaři. Hlavní oporou jejich moci však byly středoevropské země - vedle původních rakouských Česká a Uherská koruna. Když v první polovině 18. století vymřela její mužská linie, možnost rozpadu rodového impéria byla více než zřejmá. Odvrátit hrozící nebezpečí bylo nezbytné a řešením se stala právě pragmatická sankce z roku 1713, jež proklamovala dědičnost habsburského trůnu v ženském pokolení a nedělitelnost habsburské rodové moci. Umožnila tak přeměnu rodového impéria v moderně (na svou dobu) budovaný státní celek a bezděčně tím příznivě ovlivnila i vznik novodobého českého národa. ukryj opis