Monografie zaměřená na Telč a Slavonice usiluje o plastický obraz uměleckého provozu ve vrchnostenských městech na počátku raného novověku a z různých úhlů sleduje především roli měšťanů při vzniku uměleckých děl. Měšťané byli objednavateli výzdobných programů sgrafitových fasád i nástěnných maleb v interiérech městských domů, vlastnili předměty z drahých kovů, pořizovali díla do kostelů a pro své rodiny dávali vytvářet náhrobníky a epitafy. V řadě těchto uměleckých a řemeslných zakázek se projevily proměny náboženské situace v 16. století, kdy díla vytvářená v kontextu reformace získávala odlišný význam od umění vzniklého v katolickém prostředí. V klíčovém období druhé poloviny 16. století lze v dochovaných dílech dokonce vysledovat stopy konfliktu mezi katolickou vrchností a měšťany náležícími k luterskému vyznání. Mezi obyvateli měst se také objevují přímo autoři zkoumaných uměleckých realizací. Na uměleckém provozu se podíleli italští stavitelé, rakouští kameníci i místní tvůrci, kteří společně představují pestrou společnost umělců a řemeslníků, jež spolu s objednavateli vtiskla renesanční Telči a Slavonicím nezaměnitelnou podobu. ukryj opis