Kniha se zabývá českou literaturou v pohnutých měsících druhé republiky, tj. v době mezi zářím 1938 a březnem 1939. Med ovšem zasazuje dobovou literární produkci a s ní spojenou publicistiku - různým způsobem reagující na "národní katastrofu" po Mnichovské dohodě - do širšího časového a ideologického rámce, ukazuje, jakým způsobem se v ní odráží a svým způsobem vrcholí kritické tendence v podstatě celé prvorepublikové doby. V hlubokých sondách se tak zabývá obecnými principy demokracie a liberalismu, reflexe národní tradice a autorit, sociální otázkou, antisemitismem, jakož i proměnami estetického názoru, vztahem k avantgardě a podobně. ukryj opis