Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu
ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin
kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud
není adekvátně zpracována.
Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým
východiskům, jež autor nachází v...
przeczytaj całość
Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu
ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin
kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud
není adekvátně zpracována.
Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým
východiskům, jež autor nachází v synkrezi několika teoretických
postupů (především strukturalismu a metodologie fenomenologické a
sémiotické) sledují další kapitoly vývoj od kultury tzv. národního
obrození až po nástup první avantgardy (expresionismu, kubismu aj.)
před vypuknutím první světové války.
Výklad je jednak historický, jednak teoretický (diachronní a
synchronní), a soustředí se především na zrod avantgard jako nového
paradigmatického rámce, k němuž kulturní paradigma 19. století,
počínaje romantikou, tvořilo přípravu. Poslední, 6. kapitola
konstituuje na základě dosažených výsledků filozofii dějin kultury
jako obor.
Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu
ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin
kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud
není adekvátně zpracována.
Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým
východiskům, jež autor nachází v synkrezi několika teoretických
postupů (především strukturalismu a metodologie fenomenologické a
sémiotické) sledují další kapitoly vývoj od kultury tzv. národního
obrození až po nástup první avantgardy (expresionismu, kubismu aj.)
před vypuknutím první světové války.
Výklad je jednak historický, jednak teoretický (diachronní a
synchronní), a soustředí se především na zrod avantgard jako nového
paradigmatického rámce, k němuž kulturní paradigma 19. století,
počínaje romantikou, tvořilo přípravu. Poslední, 6. kapitola
konstituuje na základě dosažených výsledků filozofii dějin kultury
jako obor.
Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu
ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin
kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud
není adekvátně zpracována.
Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým
východiskům, jež autor nachází v synkrezi několika teoretických
postupů (především strukturalismu a metodologie fenomenologické a
sémiotické) sledují další kapitoly vývoj od kultury tzv. národního
obrození až po nástup první avantgardy (expresionismu, kubismu aj.)
před vypuknutím první světové války.
Výklad je jednak historický, jednak teoretický (diachronní a
synchronní), a soustředí se především na zrod avantgard jako nového
paradigmatického rámce, k němuž kulturní paradigma 19. století,
počínaje romantikou, tvořilo přípravu. Poslední, 6. kapitola
konstituuje na základě dosažených výsledků filozofii dějin kultury
jako obor.
ukryj opis
Recenzja