Fenomén záhadnosti v ruské literatufie bychom mohli ve vztahu k Rusku i lidským osudůmv rozsáhlém východoslovanském prostoru označit téměř za příznačný. Má své kořeny ve středověké mystice, v pocitu ztracenosti a bezmocnosti člověka při střetu se světskou mocí i krásnou, ale často nelítostnou přírodou, a také v kvalitativně odlišném charakteru i hloubce ruské religiozity.Třebaže historický vývoj ve 20. století do jisté míry tyto skutečnosti zastíral „bohočlověčími“idejemi o člověku pokořiteli a vládci všeho, útrapy revolucí, válek i totalitních represí nepřestávaly udržovat při životě živelný střet racionálna se světem iracionálních záhad, které pokorný ruský člověk mnohdy přijímal jako přirozenou součást své existence. Kniha, kterou předkládáme, přináší sedm povídek slavného autora, v nichž vystupuje uvedený fenomén v té či oné míře nebo podobě. Záhady Čechových povídek nejsou „nadpřirozené“, byť by se to i někdy (třeba v povídce Černý mnich) na první pohled mohlo zdát; jsou to záhady složité, nevyzpytatelné lidské duše. ukryj opis