Druhý zloděj, který se rozhodl minout kmeny a dát se stranou kolemlesíku, dostihl cesty, kterou ujížděl Řehoř a štval svého konědo stále prudšího běhu. Zloděj dorazil k Maryšce, vysadil vzpouzejícíse dívku na sedlo před sebe a nedbaje jejího volání o pomoc,ujížděl s ní… Řehoř dohonil prchajícího ničemu. Sotva však přilehls Hřebečkem k boku jeho koně, chopil zloděj prudkým pohybemruky Hřebečka za uzdu a chechtaje se zlomyslně mumlal: „Tak přecejsem chytil mládenečka na ženskou návnadu. Ženskou si nech,ale kůň je můj!“Sotva to však vyslovil, stál už Řehoř vzpřímen na sedle a vytrhlMaryšku z ruky ničemovy. Skoro v témž okamžiku se vzepjal Hřebečekmohutným skokem, vyrval uzdu z ruky zlodějovy, několikanovými skoky se octl před spílajícím a překvapeným ničemou a jakovítr se hnal s místa nebezpečí…Rádi byste se, holky a kluci, dověděli, jak to s naším hrdinou dopadne?Začtěte se do knížky, a rázem se ocitnete na statku uprostředHané, kde se začíná rodit přátelství malého kluka a hříběte. Z klukavyroste mládenec a z hříběte překrásný chytrý černý hřebeček.Závist a chamtivost lidí je sice rozdělí, ale oni se hledají a najdou,prchají před nepřáteli, skrývají se, projdou službou u sedláka i cirkusovoumanéží, najdou útočiště v hájovně uprostřed tmavého lesa,život jim změní setkání s krásnou, ale lehkovážnou kněžnou, sklízejíslávu i porážky, musí tvrdě platit za chyby, až nakonec… ale víc vámuž neprozradíme, všechno se dočtete.