Naše doba, jež se prohlašuje za "postmetafyzickou", se z druhé strany vyznačuje usilovnou snahou o nalezení nové nauky o bytí jako základu pravdy, existenciální orientace a etických hodnot. Do tohoto proudu se zařazuje tato studie, jež ukazuje, že kritika postmodernismu účinně zasahuje pouze klasickou intelektualistickou metafyziku, založenou v bezprostřední identitě bytí a myšlení v sebevědomí. Proti tomu se však staví alternativa univerzálního zprostředkování bytí, poznání a chtění jako tří vzájemně cyklicky se určujících momentů aktivity, jež nezahrnuje žádné předpoklady a tím uniká destruktivní kritice. Triadické myšlení, jež má v evropské duchovní tradici hluboké kořeny a jež metodicky vypracoval M. Blondel, je v této dizertaci uchopováno pomocí navzájem neredukovatelných, ale komplementárních principů identity a relevance. ukryj opis