Obraz proměny nás odkazuje na jinou spiritualitu, než na jakou jsme byli v minulosti zvyklí. Asketické spiritualitě šlo především o to, jak zvládnout problém chyb a slabostí, jak překonat vášně a potlačit zlé náklonnosti. Spiritualita proměnění vychází z toho, že v nás může existovat všechno, že všechno v nás má svůj hluboký smysl, že v nás může být proměněno všechno, i kdyby to zdánlivě bylo nevím jak temné a špatné, nemocné a slabé: že Boží světlo chce zazářit právě v našem trní, v našich slabostech a ranách. Přitom nás právě naše slabosti a hříchy povedou na cestu k pokladu, který leží v nás, který je ukryt právě na tom místě, kde jsme slabí a provinilí, kde nejsme spokojeni sami se sebou, kde jsou naše vášně živé a kde se hlásí o slovo naše tělo. ukryj opis