Sbírka básníka postindustriálního věku Petra Machana dostala název po prvním mobilním multimediálním zařízení východního bloku, přenosná sovětská televizí. Ta se jako červená nit vine i grafickou úpravou knihy, které vtiskl osobitou tvář Machanův bývalý spolužák z Literární akademie, prozaik, hudebník a grafický designér Daniel Řehák. Použil k tomu také fotografie samotného autora sbírky, který se fotografií v běžné realitě živí.Jestliže oba autoři dravě působící knížky jsou zřetelně velmi všestranní, Machanovy texty nezapřou pero vyhraněného autora. Jeho rukopis je stejně výrazný až sebevědomý jako grafika jeho v pořadí již čtvrté sbírky. Inspiruje se jednoduše - svou zběsilou dobou (která je schopna tasit zbraň rychleji než svůj vlastní stín), perverzní realitou sídliště, LED diodami očiček přejetých kočiček, ujetou poetikou japonských manga. A občas i hentai. ukryj opis