Soubor básnického díla členů B. K. S. je dosud neznámým a svou vysokou úrovní překvapivým příspěvkem ke všestrannému „gesamtkunstwerku“, které již po desetiletí vytváří tato jedna z nejoriginálnějších uměleckých skupin v kontextu nejen českého umění. Skupina založená v roce 1974 rozpracovala jedinečný a v rámci své „hry doopravdy“ důsledně dodržovaný sémantický systém zvyklostí a rituálů, zahrnujících vedle tvorby výtvarných děl v tradičnějším slova smyslu i pravidelné srazy a happeningy, budování a dokumentaci složitě hierarchizovaného spolkového života, vytváření sbírek podivuhodných předmětů či interní slovník tajných výrazů a gest. Tato dlouhodobá aktivita nemá důsledností, s níž rozvíjí propracovaný „systém mystifikace“, zřejmě ve světovém umění obdoby. Ojedinělý je i důraz na jen pozvolné „odtajňování“ vlastní aktivity prostřednictvím několika málo domácích a zahraničních výstav a sporadických publikací. Jedním z mezních kroků tohoto „usměrňovaného zveřejňování“ je i publikace básnického díla členů B. K. S. Básně čtyř autorů korespondují svým mnohavrstevným mystifikačním potenciálem s celkovým charakterem aktivit skupiny; nadto vynikají vším, čemu se velké většině současné české poesie nedostává: jazykovou vynalézavostí, formální virtuozitou, černým, ale přitom ne prvoplánově brutálním humorem, ironií a sarkasmem. V autorském uspořádání tvoří důmyslně komponovaný celek, který svými uměleckými kvalitami snese srovnání například se souborným vydáním starších básnických sbírek J. H. Krchovského.