Věra Tichá (1922) žila jako dítě v Praze, poté odjela s rodiči do Ruska. Autobiografická próza líčí válečnou část jejího života. Začátek tvoří deník, v němž autorka vypráví o poměrech v Rusku, nelehkém postavení mladé dívky z "podezřelé" rodiny a svém aktivním působení v nově vytvořené československé vojenské jednotce. Deník doplňuje vyprávění zralé ženy, v němž vzpomíná na cestu této jednotky až do osvobozené Prahy, a závěrečná životní bilance. Mimořádnou kvalitu knihy vyzdvihuje v úvodu i historik Jan Tesař. ukryj opis