Co volá ten hoch, vlastně syn, z druhého břehu řeky? Jakou
zvláštní lásku nám vyznává Jessy Aliyu ze zbloudilého
spamu? Co nabízí Marie Ange Noa z letáku, kdo a proč
křičí na celý pustý barák? ¶ V pořadí pátá sbírka Petra
Hrušky je plná neklidu, ne však těkavosti. Naopak. Tenhle
nepokoj má svou...
przeczytaj całość
Co volá ten hoch, vlastně syn, z druhého břehu řeky? Jakou
zvláštní lásku nám vyznává Jessy Aliyu ze zbloudilého
spamu? Co nabízí Marie Ange Noa z letáku, kdo a proč
křičí na celý pustý barák? ¶ V pořadí pátá sbírka Petra
Hrušky je plná neklidu, ne však těkavosti. Naopak. Tenhle
nepokoj má svou pomalost, váhu a zaťatost, své hrany.
Těžkne, tlačí, dře, znaveně se vrývá pod kůži. Život je již
za půlí své pouti, podstatná poznání, zásadní chvíle, činy,
zvraty i chyby máme za sebou, ale svět a život nepřestávají
naléhat. I toto naléhání stárne, hranatí a těžkne; tak
známé, a přece někdy sotva pojatelné. ¶ Rozumíme si
ještě, svému jazyku, jeden druhému či aspoň trochu sami
sobě? Anebo jsme, spolu s okolními věcmi, městem a vůbec
celým světem, stiženi podivným mutismem? Neschopni ze
sebe vypravit kloudné slovo, větu? Hrany světa hrubnou
a dřou, jsou otřískané, osahané k nepoznání. Nějak tím
vším však musíme projít. V tomhle městě jménem Ostrava
si musíme vyrobit své trudné, umanuté palivo k přežití.
V této neladné,
ukryj opis
Recenzja