Co nás nutí k tomu, abychom si znovu a znovu nazouvali boty a vybíhali ze svých domovů, navzdory bolesti, nepřízni počasí nebo nedostatku času? Abychom se jen tak rozeběhli ze svahu, napříč loukou, vyběhli na kopec nebo se pokusili co nejrychleji oběhnout blok domů? Jan Havlíček v esejích, recenzích a poznámkách původně psaných pro běžecký časopis B žádnou definitivní odpověď nedává. Ukazuje však, jakým způsobem je běh součástí našich životů, jak nám umožňuje postavit se věcem, kterým nelze utéct, a jak se díky běhu dostáváme do kontaktu s tím, co nás přesahuje. A to je mnohem víc, než bychom si při dvanáctiminutovce v hodině tělesné výchovy mysleli.