Vědění i veselí je možno sdílet různě. Konvenčně i nekonvenčně, písmem i obrazem, pojmy i pocity, suše i šťavnatěji. Podrobné informace lze nyní získat o kdečem snadno, zpravidla však nikoli je prožít s všetečnou radostí. Již Karel Havlíček (míněno Borovský) a mnozí s ním naznačili, že leccos podstatného lze popsat také v rýmu, jistě i obyčejnou rýmu, což prospívá vtipu a šprýmu. Za života se člověk až do smrti bez těla neobejde. A bez mysli to také nestojí za nic. Obojí může někdy pomoci udržovat medicína. Popsat nástroje života, smrti a medicíny po součástkách a v součástech jinak, než je běžné, se možná nesluší ve vědě, naopak vědění to prospívá. Autoři se desítky let věnují vědecké antropologii a klinické medicíně, ale po pracovní době sobě i vědě rádi odlehčí i jinak. Třeba touto přilnavou knížkou O životě, smrti a medicíně s humorem, která ke čtenáři přilne a nepustí, protože od něj neočekává mentální výkon, hledání smyslu života ani vážnost. Jak prolínat ironii s fakty a fakta s ironií, tím se zde moří dva profesoři a četní originální profíci, malíři a grafici. Navíc je nutno skromně poznamenat, že vše v knize uvedené je čirá pravda, čímž se liší od mnohých jiných. Knížka bude též skvělým dárkem, jimž dárce obdarovanému odhalí hloubku a jedinečnost své vlastní osobnosti. Překvapí nepřipravené, snad nepohorší, zcela jistě nikoho ani nezarmoutí. V dnešním digitálním světě umožní konkurovat umělé inteligenci pouhým člověčenstvím a imaginací.
Učiňme se četbou uvolněnějšími a skvělejšími!