Básnická sbírka člena pražské Surrealistické skupiny, šéfredaktor časopisu Analogon.

Další svérázná a v dobrém slova smyslu \"podivná\" je báseň \"Funkce orgasmu\", která si za titul bere slavnou knihu Wilhelma Reicha: \"Dotknout se koně / tepu teplého\". Koně a orgasmus, jak to jde probůh dohromady? Nejspíš se ale v básni mluví úplně, nebo zdánlivě úplně o něčem jiném. To je velmi přitažlivá stránka Dryjeho poezie: na první pohled se básně zdají být lehce vyšinuté, ale zároveň máme pocit, že krouží kolem něčeho reálného, a především že zachycují celý katalog proměnlivých stavů vědomí a mysli, které nejsou postižitelné běžným jazykem. Báseň končí roztodivným výjevem, který mi, jak se říká, hlava nebere: \"ale ten problém přece / vyřešili / v řece / to byli ňácí koňáci / co vymysleli celé dítě / dokonce dítě bez / dítěte\".

Jakub Řehák


Funkce orgasmu
Potoky krve
vlastně
tepny
v mělké hloubi
pod bílou měkce pružnou
kůží
skryté

dotknout se koně
tepu teplého
a to je zase jednou
celé náboženství
bez otců, jistěže
jen s usliněným dolním
rtem

ti věrní šťastnější
snad ryzí
se koňmi stali
sedávali jsme s nimi
kolem rozmáčených
ohňů
planoucích vod
a strmých útesů
někteří na boku
v botách
na neustlaných
postelích
oděni ledabyle, chtít
hladit kočku nebo
ptáka, který nemlsá
a ptáče které
tiše
pláče

všechny ty
sekrety!
no ano, dobře, víme
o hnisu
o lymfách lymfocytech
z rakovin
ale ten problém přece
vyřešili
v řece
to byli ňácí koňáci
co vymysleli celé dítě
dokonce dítě bez
dítěte

ještě dnes marně
práší
za kočárkem