Stěžejním tématem publikace je vidění a vnímání světa a limity, kterými je naše vnímání omezeno. Nakolik musíme vědět, co vidíme, abychom to skutečně viděli? Nakolik si musíme viděné domýšlet a nakolik si můžeme být jisti tím, co vidíme, a tím, co víme? Obrazová část knihy Tunelové vidění sestává z fotografií, fotogramů a daguerrotypií Ondřeje Přibyla a je rozdělená do tří kapitol (Mechanický divák, Tunelové vidění a Modely a konstanty) doplněných citacemi a autorovými komentáři. Autory textové části jsou Petr Vaňous a Pavel Dvořák, kteří se též podíleli na koncepci celé publikace. Součástí knihy je rozhovor Karla Halouna s Ondřejem Přibylem a místo doslovu text Kamila Nábělka. Název publikace odkazuje nejen k diagnóze, kdy postižený z různých příčin přichází o periferní vidění a je schopen se soustředit pouze na parciální jevy, ale především je metaforou, pomocí níž se autor snaží pojmenovat skutečnost, že naše vnímání je vždy omezeno na pouhý výsek v prostoru a čase, na skutečnost, že není možné nahlédnout svět cele a naráz. A právě fotografii s jejím automatickým zrodem, nevyhnutelnou kauzalitou a časovostí považuje Přibyl za mimořádně vhodný nástroj pro ilustraci těchto úvah. Kniha vychází česko-anglicky. Grafika Josefina Karlíková.

ENGLISH VERSION: The central theme of the publication is seeing and perceiving the world and the limits that restrict our perception. How much do we need to know what we see in order to truly see it? How much do we need to imagine what we see, and how certain can we be of what we see and what we know? The visual part of the book Tunnel Vision consists of photographs, photograms, and daguerreotypes by Ondřej Přibyl and is divided into three chapters (Mechanical Viewer, Tunnel Vision, and Models and Constants), supplemented by quotations and the author\'s comments. The authors of the text section are Petr Vaňous and Pavel Dvořák, who also contributed to the concept of the entire publication. The book includes an interview with Ondřej Přibyl by Karel Haloun, and instead of an afterword, there is a text by Kamil Nábělek. The title of the publication refers not only to the diagnosis, when the affected person loses peripheral vision for various reasons and is only able to focus on partial phenomena, but above all it is a metaphor through which the author attempts to name the fact that our perception is always limited to a mere slice of space and time, to the fact that it is not possible to see the world as a whole and all at once. And it is precisely photography, with its automatic birth, inevitable causality, and temporality, that Přibyl considers an extremely suitable tool for illustrating these reflections.