Sto let od smrti Rudolfa Steinera († 30. 3. 1925), rakouského filosofa, okultisty, architekta, sochaře, designéra, tvůrce antroposofie, waldorfské pedagogiky, biodynamického zemědělství či eurytmie vychází kniha Pražská antroposofická moderna 1907-1953. Rudolf Steiner) \"odkázal\" právě Praze, kterou mezi lety 1907 a 1924 opakovaně navštěvoval, generaci duchovních umělců a umělkyň a \"proměnil karmu\" města na prahu mezi Západem a Východem, mezi německým a slovanským živlem, mezi starým věkem a modernou, mezi \"tímto a druhým světem\". Umění antroposofické filiace z Prahy - od tvůrců německožidovské, české, maďarské i chorvatské identity - se zde zjevuje v neuvěřitelné šíři: od malířství, kresby, grafiky, sochařství, užitého designu, fotografie, šperkařství, literatury a filosofující esejistiky, eurytmie, hudebního dramatu až po uměleckou výšivku.

Čtenář se dostane do kontaktu i s dalšími osobnostmi multikulturní Prahy let 1907 až 1953: s grafikem Richardem Teschnerem, fotografem Carolem Novákem, teosofem, grafikem a malířem Rudolfem Adámkem, se spisovateli Maxem Brodem, Paulem Leppinem a Franzem Kafkou, s okultistkami Bertou Fanta a Idou Freund, Julií Klímovou-Niemetz, návrhářkou Jaroslavou Vondráčkovou, nakladateli Františkem a Jaroslavem Topičovými, ruskou básnířkou Marinou Cvetajevovou, básníkem Kamilem Bednářem, spisovatelem a novinářem Karlem Čapkem, antroposofkou, herečkou, nakladatelkou, okultistkou a organizátorkou eurytmie Marií Steiner.
Velkým objevem je poprvé publikovaný konvolut bromostříbrných portrétů Rudolfa Steinera od předního představitele piktorialismu Carola Nováka vzniklých pravděpodobně v Praze v roce 1918. Historiku umění Davidu Vodovi se podařilo, bez vší pochybnosti, prokázat, že vedle dosud známých uměleckých směrů a hnutí kontinuálně existovala i antroposofická moderna. Kniha je zásadním příspěvkem do dějin světové kultury.