Ve svých vzpomínkách na dětství se Matthias Hoffman často vrací k bolestivé události z minulosti. Ani po všech těch letech si nedokáže odpustit to, co udělal malé Nil. Tajně ji obdivoval, ale navždy ji ztratil. Ani jako dospělý není Matthiasův život procházkou růžovým sadem. Čelí vážnému obvinění ze smrti pacientky, i když ve skutečnosti za její smrt nenese odpovědnost. br Když jednoho večera při jízdě městem zahlédne ženu v šedém kabátě, je přesvědčen, že je to „jeho“ Nil. Ale ta je už léta mrtvá... br Řetězec událostí, který spustilo jeho upřímné přiznání a posedlost najít ženu, kterou viděl na ulici, obrátí jeho život vzhůru nohama. br Matthias se však nevzdává. Nemá co ztratit.