Někdy je realita tak nesnesitelná, že nezbláznit se a přežít znamená jediné: oddat se snění a vrátit se do Casablanky.
Härtlingův „filmový román“, jak bývá někdy nazýván, sleduje osudy Huberta Windische, narozeného v roce 1923, příslušníka generace vyrůstající v nacistickém Německu. Jako syn vysoce postaveného důstojníka SS je od dětství vystaven ideologickému tlaku a očekáváním, která však nedokáže naplnit ani přijmout. Po zkušenosti s válkou a návratu do poválečné reality propadá totální deziluzi. Není schopen zapadnout do role „správného Němce“, ani do role praktického člověka budujícího novou společnost.
Jedinou útěchu, kterou mu doba nabízí, nachází Hubert ve světě filmových postav, těch drsných, cynických, často opilých, ale vždycky férových chlapíků, kterým ženy padají k nohám a muži je sledují s obavou a respektem. Představuje si, že i on je hrdinou, stejně jako jeho idol – charismatický americký herec Humphrey Bogart z kultovního filmu Casablanca. Jen v kině se mu zdá, že jeho život má smysl, že se odvíjí podle jeho představ, a ne tak, jak mu ho bez skrupulí nabefeloval otec a brutálně nalajnovala válka i poválečné uspořádání v Německu.
Kniha je generační výpovědí o lidech formovaných Třetí říší, o rozpadu rodinných i morálních struktur a o tom, jak obtížné je najít vlastní identitu po historickém zlomu. Härtling umně spojuje individuální příběh s reflexí německé poválečné zkušenosti a ukazuje, jak hluboko může ideologie zasáhnout do osobního života i vztahů mezi otci a syny.
Děj románu se částečně odehrává na Moravě, kde sám autor prožil kus svého dětství.