Klub českých turistů a později Klub československých turistů představovaly významný fenomén formující se moderní české a československé společnosti. Tato publikace se zaměřuje na jednu z důležitých oblastí jejich činnosti - stavební aktivitu, především na turistické chaty a útulny budované ústředím klubu a jeho župami. Hlavní pozornost je věnována období první republiky, kdy KČT/KČST výrazně rozšířil svou působnost také na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Významnou roli přitom sehrávalo pražské ústředí a jeho stavební komise, založená v roce 1919. Ta se snažila nejen iniciovat a koordinovat vlastní stavební projekty, ale také ovlivňovat podobu staveb realizovaných jednotlivými župami a odbory v celém Československu. Kniha sleduje také rozdíly mezi architekturou staveb ústředí a regionálních organizací. Zatímco projekty zadávané pražským ústředím často vznikaly ve spolupráci s významnými architekty a vyznačovaly se ambicióznějším architektonickým řešením, stavby jednotlivých žup zpravidla více vycházely z místního prostředí, využívaly regionální materiály a měly jednodušší podobu. Z rozsáhlého množství vybudovaných chat a útulen byly vybrány stavby, které mají zásadní význam pro historii klubu, včetně těch, které se již nedochovaly, a dále objekty významné z architektonického hlediska. Kniha nepředstavuje pouze stavební činnost KČT/KČST. Prostřednictvím historického kontextu sleduje proměny klubu od jeho založení až do zániku v roce 1948 a ukazuje turistickou architekturu jako součást širšího kulturního a společenského vývoje československé společnosti.