Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny, a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení již stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče. Tento sborník obsahuje celkem osm různě zaměřených textů týkajících se práva svobodně podnikat, a to jak z hlediska čistě právního, tak ekonomického. Po úvodním textu Tomáše Richtera, věnovanému obecnějšímu zamyšlení nad ochranou demokracie před podnikáním, následuje příspěvek Karla Šimky o ústavních a faktických mezích regulace cen a produkce. Josef Kotásek se zaměřuje na otázky reklamy a její samoregulace a Vojtěch Šimíček zkoumá právo svobodně podnikat v konfrontaci s nezadatelností lidské důstojnosti. Problematice přezkumu regulace podnikání ústavními soudy se věnuje Ladislav Vyhnánek, na kterého navazuje velmi aktuálním příspěvkem zaměřeným na zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody projevu internetových platforem Radim Polčák. Konkrétní problém vztahu mezi svobodou podnikání a zákazem diskriminace při poskytování ubytovacích služeb analyzuje Jan Wintr a konečně zpětným vyhodnocením a ekonomickou smysluplností nyní již zrušené elektronické evidence tržeb se zabývá Libor Dušek.