\nJaroslava Hercíková svou devátou sbírkou opět hází vidle do zaběhlého vnímání poezie. Jednotlivé textové útvary opakovaně balancují od záměrné naivnosti k promyšlené poetičnosti. Ve své poezii působí jako neřízená a nezastavitelná planeta, řítící se bezohledně nekonečným literárním vesmírem,...
przeczytaj całość
\n
Jaroslava Hercíková svou devátou sbírkou opět hází vidle do zaběhlého vnímání poezie. Jednotlivé textové útvary opakovaně balancují od záměrné naivnosti k promyšlené poetičnosti. Ve své poezii působí jako neřízená a nezastavitelná planeta, řítící se bezohledně nekonečným literárním vesmírem, nemilosrdně od sebe odrážející otravné planetky plné zaběhlostí, zvyků, úzů, norem či (ne)etických kodexů.
Sbírku poezie kongeniálně ilustrovala Alena Petříčková (cyklus Hlavy); její výtvarná díla sbírku doplňují, umocňují, tvoří z ní kompaktní celek.
\n
ukryj opis
Recenzja