Návrh korsické ústavy (1764–1765) je fragmentárním spisem, který za Rousseauova života nikdy nevyšel. Pro Rousseaua přesto šlo ve věci korsické nezávislosti o záležitost, která mu ležela na srdci, jak je zřejmé z péče, s níž rukopis uchovával, i z naděje, kterou po jistou dobu vkládal do možnosti se k tématu vrátit. První český překlad Rousseauova Návrhu korsické ústavy doprovází rozsáhlá úvodní studie, která spis zasazuje do kontextu autorova života a díla i do historického a politického vývoje Evropy a tehdejšího boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přisuzoval praktické politice.