Autor se znovu vrací k tématům, která jako leitmotiv procházejí nejenom celou jeho literární tvorbou, ale i jeho životem jako „Čechoněmce“. Hrůzy 2. světové války, poválečný vztah Čechů a Němců a následně i totalitní komunistický režim bolestně zasáhly do osudu respektovaného filmaře a spisovatele Oskara Georga Sieberta, fatálně poznamenaly jeho život, a není proto divu, že se prolínají do jeho textů s výraznými autobiografickými prvky. Z chlapce německého původu bez otce dospěl v aktivního cílevědomého muže. Pro své protikomunistické myšlení byl v ČSSR označen jako politický disident. Letá usiloval o návrat do své vlasti. Prožil pestrý, politicky angažovaný, někdy snad až dobrodružný život na obou stranách hranice. V roce 1976 se z tehdejšího Československa za podpory Organizace pro lidská práva OSN natrvalo vystěhoval do Západního Německa. I po svém vystěhování do NSR jej stále pronásledovala chapadla československé Státní bezpečnosti. O hořkosti vykořenění, o traumatech z dětství, která si jako přítěž neseme i do dospělého života, o moci, kterou mají nad lidmi státy i jednotlivci v rolích jejich představitelů, o touze po spravedlnosti, o tom všem pojednává Siebertova kniha poprvé v českém překladu. ukryj opis