V titulní roli hrdého gaskoňského bouřliváka Jiří Langmajer Osoby a obsazení: Cyrano z Bergeracu Jiří Langmajer Roxana Kateřina Lojdová Kristian de Neuvillette Daniel Bambas Hrabě de Guiche Otakar Brousek ml. Ragueneau Milan Stehlík Le Bret Jaromír Meduna Kapitán Carbon de Castel Jaloux Jan Novotný Ligniere Hanuš Bor De Valvert Martin Písařík Montlfeury Jiří Žák Bellerose Zdeněk Hess Cuigy Martin Zahálka Brissaille Marek Holý Nespokojenec Václav Knop Dlouhoprsťak Filip Kaňkovský mušketýr Vilém Udatný první básník Svatopluk Schuller druhý básník Viktor Dvořák třetí básník Jaroslav Šmíd dueňa Dana Syslová Lisa, žena Ragueneaua Lucie Juřičková a další Režie a úprava textu Tomáš Vondrovic Překlad Jaroslav Vrchlický Hudba Zdeněk Zdeněk V dějinách divadla je datum 28. prosince 1897 bezpochyby jedním z hvězdných okamžiků umění, jemuž vládne múza Thálie. I když o vyloženě přelomovém datu zase mluvit nemůžeme. Hra, která tehdy měla svou světovou premiéru, totiž neznamenala pro tehdejší ani pozdější divadlo žádný vývojový posun, naopak. Svým pojetím i formou se vracela dokonce do časů před tehdejší konvence a progresivní trendy. Přesto pařížská scéna Théâtre de la Porte Saint-Martin takovou slávu ještě nezažila. Toho dne obecenstvo poprvé zhlédlo bohatýrskou komedii Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac, velmi volně inspirovanou životem a dílem spisovatele Saviniena Cyrano de Bergerac. Devětadvacetiletý autor byl historickým Cyranem dlouhodobě fascinován. Když svoji hru psal, pomýšlel na obsazení titulní role jednou z tehdejších divadelních hvězd. A dokonce se jí odvážil ještě rozepsanou komedii nabídnout. Benoit Constant Coquelin byl novinkou nadšen a mladému básníkovi uděloval nad textem praktické divadelnické rady. Před premiérou se Rostand Coquelinovi omlouval, že ho zatáhl do takového dobrodružství – do mimořádně náročné role, jejíž part čítá více než 1600 veršů – čekal totiž naprosté fiasko. Příběh fanfaróna, rváče, brilantního šermíře s dlouhým nosem a jeho nenaplněné lásky však obecenstvo strhl. Po třetím dějství trvaly ovace neuvěřitelně dvě hodiny. Do autorovy lóže se dostavil osobně ministr financí a symbolicky a předem mu udělil Řád čestné legie. Jak už to tak bývá, dobová kritika se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, ta modernistická (Gide, Daudet aj.) Rostandovo pozdně romantické gesto striktně odmítla jako zpátečnické, ta tradičnější (Sarcey, Faquet) ocenila živou divadelnost a krásu verše. Jindy jízlivý a nelítostný Sarcey na adresu Cyrana (a tehdejších divadelních „pokrokářů“ samozřejmě) napsal: „Konečně si se Cyranem odpočineme od skandinávských mlh, ubíjející zevrubnosti psychologismu a hrubého realismu!“ Od těch dob se Cyrano stále vrací na jeviště jako vítěz. Jeho autor, který nedbal na dobovou módu a řídil se svým vkusem, v něm přivedl do světového divadelního repertoáru charakter a archetyp lákající další a další generace divadelníků. A že je snad Cyrano svým lpěním na cti dnes už trošku komicky, svou dvorností maličko směšný a ve svých verších sentimentální? Možná pravě to dnes více než kdy předtím potřebujeme. Obsah: CD1 1. V hotelu burgundském 16:33 2. Svůj širák odhazuji v dáli 08:25 3. Paštikárna básníků 15:23 4. Kristian a Roxana 18:17 Celkový čas 58:42 CD2 1. Scéna pod balkonem 16:02 2. Gaskonští kadeti 23:49 3. Cyranovy noviny 19:40 Celkový čas 59:34 Nahrávka Českého rozhlasu z roku 2015 celkový čas 118:16 minut ukryj opis