Hlavním tématem encykliky Fratelli tutti je "sociální přátelství, které nikoho nevylučuje" a "bratrství otevřené pro všechny". Papež František nejprve neobyčejně přesně a v souvislostech reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Na jedné straně vidí bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených z našeho obzoru, na straně druhé bezmezný konzum, magickou víru v to, že trh vyřeší sociální a ekonomické problémy, nebo sílící nacionalismus a populismus v politice.
Papež ovšem nezůstává jen u kritiky. Jako muž naděje povzbuzuje křesťany i všechny lidi dobré vůle ke vzájemnému setkávání a rozvíjení vztahů uvnitř menších i větších společenství. Solidarita, jež dbá na potřeby chudých a zranitelných, souvisí s objevením chuti lokálního, lidových hnutí i dobrých sousedských vztahů. Nově promýšlena jsou i velká témata, jako je digitální propojenost současného světa, vlastní kulturní a náboženská identita otevřená druhým, nepřípustnost trestu smrti nebo role OSN tváří v tvář válkám, terorismu a obchodování s lidmi.
Na závěr vyzdvihuje papež základní lidské právo - svobodu náboženského vyznání pro všechny - i potřebu dialogu mezi náboženstvími. Dialog neznamená a priori kompromisy ani zakrývání svého nejhlubšího přesvědčení. Spíš naopak: "Vždyť čím je naše identita hlubší, pevnější a bohatší, tím budeme schopnější obohacovat druhé z toho, co je nám vlastní."