Adventní příběh známého norského spisovatele ocení čtenáři od 9 do 90 let. Hlavní hrdina Jáchym se snaží objasnit záhadu kolem zmizení dívky Elisabet, která se vydala na cestu časem i prostorem do Betléma, kde se právě narodil Ježíš. Když vzhlédla, spatřila mezi stromy zářící stvoření. Elisabet vykulila oči, protože bytost, která před ní stála, nebyla ani zvíře, ani člověk. Z dlouhé košile, bílé jako srst beránka, vyrůstala dvě křídla. Elisabet se sotva začala seznamovat se světem, ale hned pochopila, že to světlé stvoření je anděl. Obrázky andělů už viděla v knížkách i na pohlednicích, ale ve skutečnosti ho teď spatřila poprvé. „Neboj se,“ řekl anděl mírným hlasem. Vypadalo to, jako by se vznášel čtvrt centimetru nad zemí. Pokračoval: „Řekl jsem ‘neboj se’ jen pro jistotu. Neukazujeme se vám lidem moc často, a tak je lepší vás předem uklidnit. Zpravidla vás totiž náramně vyděsí, když se před vámi objeví anděl.“ Elisabet se znenadání rozplakala, ale ne proto, že by se snad bála andělů. Ani proto, že se uhodila. Sama zprvu moc nechápala, proč brečí, teprve až když zavzlykala: „Chtěla jsem… pohladit beránka.“ ukryj opis