Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého.
Světovou slávu KARLA ČAPKA (1890-1938) založilo jeho utopické drama R.U.R., které během několika let oběhlo světové scény. Čapek se pak k utopickým námětům několikrát vrátil: v románu Továrna na Absolutno, svým způsobem i ve svých dalších dramatech, naposledy a nejpůsobivěji v románu Válka s Mloky. Čapkovy vize budoucnosti jsou spíše pesimistické, jeho analýzy příčin katastrof jsou však tak hluboké a přesné, že za desetiletí, která uplynula od jejich vzniku, neztratila nic ze své působivosti a aktuálnosti. ukryj opis