Publikace předních amerických univerzitních ekonomů C. M. Reinhartové a K. S. Rogoffa si klade otázku, proč státy již řadu století opakovaně procházejí různými typy finančních krizí, jako jsou neschopnost splácet dluhy, bankovní paniky, znehodnocování či krachy měn, či přímo komplexní finanční krize, mnohdy globálního rozsahu.

Odpověď na tuto otázku pramení z lidské povahy – lidé mají tendenci si ustavičně myslet, že „tentokrát je to jinak“. Domnívají se, že lidstvo je nyní chytřejší, že jsme se poučili z chyb minulosti, že aktuální ekonomický růst bude trvat navždy, že ceny aktiv (například akcií či nemovitostí) budou jen ustavičně stoupat... Pod vlivem této mylné představy si lidé (ale i státy) stále více vypůjčují a zvyšují svou zadluženost. Pokaždé se ale ukáže, že po růstu přijde pokles, po boomu recese, cenové bubliny prasknou a dluhové břímě začne být k neunesení…

Autoři podrobně mapují osm století státních či mezinárodních finančních krizí v jejich rozličných variantách a převlecích. Značná pozornost je věnována nedávné globální krizi, která se nezrodila z ničeho jiného než z výše popsaného přesvědčení, že „tentokrát je to (určitě) jinak“.