V prosinci 2013 uplynulo sto let od narození předního českého a československého právního vědce profesora Univerzity Karlovy JUDr., PhDr., dr. h. c. mult. Viktora Knappa, DrSc., akademika Československé akademie věd (1913–1996). Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta společně s Ústavem státu a práva Akademie věd České republiky uspořádaly mezinárodní vědeckou konferenci, věnovanou jeho činnosti a dílu v kontextu řešení aktuálních otázek současnosti. Záštitu nad konferencí převzal J. M. rektor prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., který účastníky jednání pozdravil. Stěžejním výstupem z ní je tato kniha. Profesor Knapp působil v řadě oborů právní vědy. Byl v první řadě významným civilistou. Výrazně ovlivnil obecnou právní teorii a právní filosofii. Patřil k předním evropským právním komparatistům. Lze ho bezesporu považovat za zakladatele československé právní informatiky. Zasáhl však svou činností i do ústavního a správního práva, i do dalších oblastí jurisprudence. Je autorem několika set vědeckých a odborných prací. Svůj význam si podržují nejen jeho díla z posledních let života, najmě učebnice Teorie práva z roku 1995, ale i monografie Problém nacistické právní filosofie z roku 1947, O možnosti použití kybernetických metod v právu z roku 1963, avšak i Filosofické problémy socialistického práva z roku 1967, Velké právní systémy z roku 1972, vydané v rozšířené podobě bezprostředně po jeho smrti v roce 1996, jakož i další publikace samostatné nebo se spoluautory. Z četných veřejných aktivit je namístě připomenout jeho dlouholeté působení jako ředitele Ústavu státu a práva ČSAV od jeho založení do začátku 70. let 20. století. Do této funkce se vrátil po listopadu 1989 a nadto se stal místopředsedou ČSAV pro oblast společenských věd. Svým dílem a svou další činností profesor Viktor Knapp výrazně ovlivnil několik generací právníků v Československu v druhé polovině 20. století. ukryj opis