Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Spolu s tím, jak jsou ekonomika, politika a společnost zbavovány hranic, začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku „kosmopolitní moderny“ však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní – jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně – definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace – slouží cíli překonání „protekcionistického reflexu“, který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomiky, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmopolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu).