Dvě zásadní práce jednoho z předních okultních spisovatelů první poloviny 20. století. Herbert Friteche, významný homeopat a žák Gustava Meyrinka, s odkazem na staré a osvědčené autority v oblasti mystiky a esoterního bádání vede své čtenáře k vnitřnímu probuzení a poznání vnitřní pravdy,.
V pojednání Vyšší bdělost si dává Herbert Fritsche za cíl vytvořit jakousi základnu pro další studium Královského umění, "vytknout cestu, jež začíná právě tam, kde zrovna stojíme". Jde mu především o vnitřní vedení, aby již nebylo třeba jiného poučení než toho, jehož se nám dostane od probuzeného vlastního "já".
V Malé učebnici bílé magie hovoří Fritsche o příslibu této cesty k Bohu a upozorňuje na svody černé magie. Fritsche se opírá zejména o texty a dílo Paracelsa, Swedenborga a Gustava Meyrinka. ukryj opis