Mezzosopranistka Dagmar Pecková je právem nepřehlédnutelnou osobností světové hudební scény. Do všeho jde s maximálním nasazením – ve svém profesním i v civilním životě. Co se leckdy jeví jako nesmlouvavá nekompromisnost, je zároveň její obrovskou předností – z pódií v jejím nezaměnitelném podání doslova čiší smršť emocí a pocit, že se právě teď dotýkáme podstaty umění. O tom, co to obnáší, „být částečkou geniální hudby“, o sólovém zpěvu jako toreadorství, o pozici klasické hudby v době vycizelovaných hudebních nahrávek, o velkém životním štěstí i o držkopádech je niterný a vzácně kompaktní knižní rozhovor Dagmar Peckové s houslistou, skladatelem a hudebním publicistou Lukášem Kutou. Stranou nezůstala ani ryze praktická stránka povolání operní zpěvačky – otázky nás zavedou do zákulisí vzniku opery, jak na hlasovou hygienu, jak skloubit rodinný život s profesním, jak vzít krizi jako životní výzvu a jak „uprostřed mnoha dobře míněných rad neztratit sebe“.

Co se nevejde do odpovědí, najdeme ve fotografiích doprovozených osobním komentářem Dagmar Peckové a také v osobním doslovu jedné ze zásadních osobností života Peckové – lékaře Williama Diddena. Kniha nabízí také dosud nejucelenější medailonek umělkyně z pera Jana Králíka.

Lukáš Kuta se narodil v roce 1972 v Praze. Vystudoval pražskou Konzervatoř a HAMU v Praze, obor housle a pedagogika. Učil na konzervatoři Jaroslava Ježka. V současné době vyučuje na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na ZUŠ v Černošicích. Působí jako hudební publicista, fotograf, rozhlasový komentátor, učitel, houslista.