Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším
okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla
žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první
pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší
demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost...
przeczytaj całość
Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším
okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla
žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první
pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší
demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy
usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové
rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy
Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního
práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci
habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a
všechny vrstvy společnosti.
V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti
stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací
se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé
zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se
můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů,
kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o
stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů
– s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G.
Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.
Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším
okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla
žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první
pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší
demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy
usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové
rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy
Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního
práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci
habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a
všechny vrstvy společnosti.
V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti
stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací
se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé
zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se
můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů,
kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o
stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů
– s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G.
Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.
ukryj opis
Recenzja