Autoři statí se soustředili na podobu a tvářnost základních edičních řad, v rámci kterých byly a jsou editovány zejména listiny a listy, jejich vývoj v minulosti, současnosti a perspektivy do budoucnosti; okrajově se dotkli i jiných pramenů diplomatické povahy.

V centru pozornosti byla podoba edice v kontextu potřeb současné a budoucí historické vědy; zejména exploze počítačové techniky a mediálních technologií (internet) v posledním desetiletí znamenají zlom, který je třeba reflektovat. Kniha je členěna do šesti tematických oddílů. Dva oddíly jsou věnovány regestovým edicím, konkrétně první oddíl edici Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (J. Zachová, R. Psík), druhý oddíl edici Regesta Imperii (P. Elbel, S. Bárta).
Třetí oddíl obsahuje pojednání o třech středoevropských diplomatářových edicích (Diplomatarium Danicum, Bündner Urkundenbuch, Český diplomatář; A. L. Knudsen a Th. Hansen, Th. Bruggmann, D. Havel a L. Führer).
Čtvrtý oddíl poskytuje badatelské přehledy o editorské činnosti v oblasti pramenů diplomatické povahy na národní úrovni (ukrajinské edice středověkých a raně novověkých pramenů; M. Kapral), v organizačních souvislostech (Komise pro vydávání středověkých pramenů; P. O. Krafl) nebo ve spojitosti s konkrétní ediční řadou (Censimento; P. Hruboň) a stati k dějinám editorství (pozůstatek desek zemských; J. Hanousek).
Pátý oddíl byl vyčleněn pro stať věnovanou zpřístupnění originálů listin na internetu (T. Černušák) a využití fotografie pro zpracování sfragistického materiálu v diplomatických a sfragistických edicích (K. Maráz).
Poslední šestý oddíl pojednává o editorství raně novověkých pramenů (T. Sterneck, J. Vojtíšková).