Sběratelství čínského, ale i japonského porcelánu se v Evropě rozšířilo v novověku jako příznak emancipace místní aristokratické společnosti a důsledek její fascinace vzdálenými kraji a exotikou. Na konci 17. a na počátku 18. století tak pozvolna vznikaly rozsáhlé sbírky zdobící ve speciálních aranžmá evropská šlechtická sídla. Dochované archivní dokumenty potvrzují, že i na českém území byly tou dobou vytvořeny první soubory tohoto typu, které přitom na řadě zámeckých objektů nalézáme v původní podobě dodnes. Mezi nejvýznamnější z nich patří porcelán z majetku rodiny Valdštejnů, Schwarzenbergů a Lichnowských. V letech 2010—2012 proběhl díky podpoře GAČR jejich průzkum a odborné zpracování, v jehož rámci byly vybrány a zdokumentovány nejvýznamnější čínské porcelánové artefakty — právě ty jsou nyní soustředěny do knihy 300 drahocenností. ukryj opis