Výtvarník Jiří Sozanský připravil knihu, která je věnována jeho osobní a umělecké reflexi činu Jana Palacha, zlomovému roku 1969 a vývoji v období “normalizace” až do současnosti. Publikace obsahuje několik desítek děl Jiřího Sozanského, které jsou doplněny texty historiků Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů, Petra Koury z PF UK a dobovými materiály dokreslujícími dané období.

V knize jsou zcela unikátní materiály, které doposud nebyly veřejnosti známé, např. fotografie z rodinného archivu Olbrama Zoubka, jeho originální korespondence s rodinou Jana Zajíce, deník jeho dcery Polany z let 1969 – 70 a texty od více než čtyřiceti osobností, které ve svých výpovědích reagují na čin Jana Palacha.
Patří k nim osobnosti různých profesí - novináři Vladimír Kučera a Karel Hvížďala, architekti Josef Pleskot a Petr Kovář, hudební skladatelé Petr Kofroň, Mikoláš Chadima a Marek Kopelent, dramaturg Iva Klestilová, která se podílela na třídílném filmu Hořící keř, režiséři Michal Dočekal a Bernard Šafařík, historici umění Richard Drury, Jiří T. Kotalík a Jiří Šetlík, spisovatelé Pavel Kohout a Lubomír Martínek, divadelní a filmoví kritici Vladimír Just a Jan Lukeš a řada dalších.
Součástí knihy je i DVD, 30 minutový rozhovor Jiřího Sozanského s Olbramem Zoubkem na téma hrdinství ve vztahu k sebeupálení Jana Palacha. Olbram Zoubek ve svém ateliéru, ve kterém se Jiří Sozanský dobře orientuje, protože zde jako mladý student AVU trávil mnoho hodin, hovoří o problémech, se kterými byl konfrontován v souvislosti s odlitím posmrtné masky Jana Palacha a vytvoření náhrobku na jeho hrob.
Jeho autentické svědectví o tom, jak Státní bezpečnost šikanovala jak jeho, tak rodinu Jana Palacha, včetně odstranění hrobu a roztavení náhrobku, ukazuje zrůdnost minulého režimu, který nerespektoval ani mrtvé. ukryj opis