Třetí díl Slabikáře štěstí není určen pouze pro rodiče, kteří hledají způsob, jakou formou dát svým potomkům to nejlepší, ale i pro duše, které chtějí pochopit, proč jsou v nich strachy, jednají jak jednají, zda se jim v něčem nedaří. Klíč k bolem dneška se totiž nachází v dětství, ve způsobu, jak k nám bylo přistupováno, co jsme viděli, cítili a zažili od momentu zplození až po dospívání. <br><br> Psychologický průzkum ukázal, že pouze deset procent lidí se v dětství může rozvíjet svobodně a bez útisku. Na jednu pochvalu připadá až deset pokáráni nebo dokonce trestů. Následkem těchto raných frustrací, duševních poranění a zklamáni jsme méně jisti, bázlivější, plní strachů. Je to záležitost špatně určené vlastní ceny. Takovým lidem chybí sebevědomí, vnitřní vyrovnanost, předpoklad umění být šťastný. <br><br> Dítěti nemůžete dát něco, co ve vás není. - Neustále kritizování je přiznáním se, jak moc jste s sebou nespokojeni, stejně jako křik je projev vaší vnitřní bolesti a bezmoci. - Dětská duše je jako savana. Stačí jedna věta a zapálíte ji. - Nedělejte za dítě nic, co dokáže udělat samo. Oslabíte ho. - Každé dítě má mocné Já a čím více se ho budeme pokoušet zlomit, tím déle se bude později v dospělosti hledat. - Lidé druhým často vyčítají to, co sami v sobě nemají zpracovány. - Jak si matka cení samu sebe, s takovou dávkou laskavosti bude přistupovat i ke své dceři. Nejednou se tedy emocionální uzavřenost matky přenese na dceru a virus nepřijetí se jako ženy se bude šířit dál. - Křičící a rozkazovačný otec se často překopíruje do syna, který se mu časem začne vzpírat. Po letech bude proti sobě stát negativita proti negativitě a chybný model bude toužit po sladěných. Tak se čistí svět. Přes nás. Člověk čistí člověka, je to homeopatie účinkující přes vztahy. - Pokud jste zvyklí neustále vinit jiných, budou to dělat i vaše děti. Když umíte odpouštět, budou umět odpouštět i duše, které vychováte. - Děti nemůžete nutit, aby převzali vaše hodnoty. Ony si od vás vezmou jen to, co se jim bude hodit v jejich životním poslání. - Nelze utlačovat jiné aniž abychom neutlačovali i sami sebe. - Pokud si nebudou rodiče před dětmi děkovat a žít ve vzájemné úctě, i děti budou ve svých pozdějších partnerských vztazích nelaskavé. - Kdo nemá úctu k rodičům, bude neuctivý i ke svému partnerovi. - Děti důvěřují rodičům. Věří, že to, co dělají, je správné a to nejlepší. V tom, jak vyprávějí, chovají se, projevují, jedním slovem řečeno "žijí", vidí hlavní model bytí i pro sebe. - Předcházející generace do nás vštípili nakažlivý sklon myslet si, že nemáme žádnou hodnotu a že jsme slabí. Proto ve většině z nás dřímá tříleté dítě, které se bojí a chce pouze trochu lásky. - Nevytvářejte hranice pro děti, ale s dětmi. Neuposlechnete, co vám dítě říká, a ptát se na jeho pocity, dojmy, pomyslí si: "Nezáleží jim na mně. Vůbec je nezajímá, co si o této věci myslím, co prožívám, jak se cítím. Jsem nic, nejsem zde potřebné. "- Tím, co se děje ve vás, rezonují i vaše děti. Takže pokud se bojí matka, rodí se nejistota i v dětech. Do osmnácti let jsou energetickými zrcadly rodičů, mnoho dětských nemocí odráží pnutí v mámě či otci. Dítě má problém s trávením? Některý rodič neumí něco "přežvýkat". Dítě má ekzém? Jeho otec možná neumí mluvit o věcech otevřeně a vše, co v sobě dusí, se dostává ven přes pokožku dětí. Dítě neustále kašle a má problémy s dýchacími cestami? Možná jeho mámu něco dusí, a tak se to čistí přes dítě, protože kašel je způsob, jak se tělo dokáže zbavovat škodlivého. - Vysvětlujte dětem chod věcí, ale nemějte při tom hněv či nadřazenost v hlase. Každé dítě někde v koutku srdce tuší, že máte pravdu a chcete mu dobře. Než vyrostou, mnohdy dojde na slova, co jim budou proti srsti. No pokud se s nimi budete mluvit s úctou, laskavě a přistupovat k nim jako k sobě rovným lidským bytostem, které jsou buňkou stejného Boha, zapamatují si vás jako přirozenou autoritu, následováníhodný člověka, a ne jako přehnaně přísného rodiče, kteří pouze poroučel, nebo zakazoval. - Vaše děti vás nemusí následovat a jak skončí vaši rodiče, je jejich rozhodnutí. Vy se snažte pouze při nich napomáhat a stát. <br><br> "Co je v našich rodičích, takoví jsme i my. Pokud se neočistíme od negativních genderových dluhů, proberou to i naše děti. Nalepí se na ně nevyřešené vadné programy a energii beroucí modely chování. Neexistuje dítě, které by se sem nenarodilo moudré, vnímavé, veselé, plné energie, intuitivní, nonstop žijící v přítomném okamžiku, nepřipoutané, šťastné, božské, tedy s vlastnostmi osvícených lidí. Ale pokud se mě zeptáte, kdy jsem naposledy potkal permanentně šťastného dospělého, budu dlouho přemýšlet ...<br> Beru tedy výchovu dětí jako oboustranně učení se - inspirovat se dětmi k návratu k Sobě, své přirozenosti, svému srdci, které je spojením s Láskou. Na druhou stranu je pro mě výchova dětí snaha zahrnovat děti bezpodmínečnou láskou a určovat jim hranice s respektem vůči nim, bez nadřazeného přístupu, aby v dospělosti cítili a vnímali potřeby jiných. Prostě dát jim to nejlepší ze sebe." Pavel Hirax Baričák ukryj opis