H. G. Adler (1910–1988) se narodil a vyrostl v Praze, kde také muzikologii. Stýkal se s některými členy pražského kruhu německých autorů,například s Maxem Brodem. Po nacistické okupaci byl v roce 1941 poslán na nucené práce na stavbě železnice, následujícího roku byl s manželkou deportován do Terezína a poté do Osvětimi, kde jeho žena zahynula. Po osvobození se v roce 1945 vrátil do Prahy a pracoval s Přemyslem Pitterem jako vychovatel dětí, které prošly koncentračními tábory. Roku 1947 ve snaze uniknout hrozícímu komunistickému převratu emigroval do Anglie. Žil v Londýně, kde působil jako spisovatel a vědec. Jeho rozsáhlá trilogie Terezín 1941–1945. Tvář nuceného společenství (Barrister & Principal, 2008) se stala jedním z klíčových pramenů v oblasti studia holocaustu. Román Cesta je kritikou považován za jedno z nejranějších a umělecky nejvytříbenějších zpracování tematiky koncentračních táborů. Přestože vznikal již v letech 1950–1951, je napsán stylem, jenž by se dnes dal nazvat magickým realismem, a právě to autorovi umožňuje, jak si všiml již Heimito von Doderer, „převést nesnesitelný námět do roviny, kde se téměř vznáší“. ukryj opis