Během dvou týdnů v srpnu roku 1936 dosáhlo nacistické Německo ohromujícího propagandistického triumfu jako organizátor olympijských her v Berlíně. Nacisté skryli svůj antisemitismus a plány na územní expanzi, využili olympijskou ideu a oslnili jak diváky, tak i novináře obrázkem tolerantní země. Tisíce cizinců se při odjezdu divily, proč je Hitlerův režim tak hanoben, a netušily, že nedaleko úžasného Olympijského stadionu se nachází koncentrační tábor plný „nepřátel státu“. V Hitlerově olympiádě podává Anton Rippon příběh těchto pozoruhodných her, prvních, které otevřeně využily olympijských slavností pro politické účely. Jeho líčení hovoří o tom, jak počátkem 30. let 20. století ovlivnil vzestup nacistů německé sportovce a sportovkyně. A odhaluje, jak zbytek světa umožnil, aby se berlínská olympiáda uskutečnila, přestože bylo známo, že nacistické Německo je policejním státem. Nacisté vrhli všechny své prostředky na to, aby zinscenovali do té doby nejpozoruhodnější olympiádu. Hitler sám se úzce zapojil do grandiózního plánování události, jež měla glorifikovat nový nacistický stát. Kniha celý tento proces popisuje s úchvatnou podrobností. Politické drama události vyvažuje napjaté soutěžení atletů na závodištích. Zde se obě stránky celého příběhu stýkají, zejména pak v osobnosti Jessie Owense, čtyřnásobného zlatého medailisty tmavé pleti.