HISTORIE KOSTELA Sedm kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova se ze zvlněné krajiny nenápadně zdvihá vrch Křemešník. Se svými 765 metry nadmořské výšky se sice neřadí mezi horské velikány, přesto však patří k nejzajímavějším a nejmagičtějším místům Vysočiny a možná i celých Čech. Sláva Křemešníku začala ve 13. a 14. století, kdy se zde třeboňští Rožmberkové a po nich Trčkové z Lípy těžili stříbro. Opuštěné šachty později používali jako svá obydlí poustevníci, kteří na Křemešníku pobývali až do roku 1803. Střídali se zde františkáni s poustevníky ze speciální kongregace ivanitů. V roce 2000 byla objevena a obnovena poustevna v zasypané štole za kapličkou nad Zázračnou studánkou. Pověst o první kapli: I v dalším osudu kopce hraje roli šachta. Z písemných pramenů víme, že první kapli na Křemešníku postavil v roce 1555 pelhřimovský občan Matouš Cheystovský. Pověst hovoří o tom, že byl toho roku na Křemešníku přepaden loupežníky. Podařilo se mu však vyškubnout a když ho bandité pronásledovali, tak náhle zmizel, jako by se do země propadl. Lupiči prolezli všechna křoviska v okolí, ale Matouše nenašli. Jeho zmizení si nedovedli vysvětlit jinak než jako zázrak, a tak dostali strach a utekli. Matouš se skutečně propadl do země – do jedné z opuštěných a spadanými větvemi zakrytých šachet. Také on považoval svou záchranu za zázrak a na počest Nejsvětější Trojice nechal postavit zmíněnou dřevěnou kapli. Kaplička se stala cílem lidových poutí, takže město Pelhřimov v roce 1651 vystavělo na jejím místě kapli zděnou. V letech 1710 až 1720 vznikl z kaple poutní kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1734 rozšířen o ambity a do dnešní podoby byl dokončen v roce 1750. O významu Křemešníku jako poutního místa svědčí zápisy v kronikách vedených od roku 1763. V nich se např. dočteme, že v roce 1832 dorazilo na Křemešník nejméně 734 procesí s vlastní korouhví a svátostného Krista přijalo na 60 tisíc lidí. V roce 1898 o hlavní svatotrojiční pouti zaznamenaly anály neuvěřitelných 111 procesí z Čech, Moravy i Německa. Součástí poutního areálu je také Zázračná studánka. Voda ve studánce vyvěrá vždy kolem Vánoc a teče až do půlky roku. Potom pramen až do Vánoc opět vyschne. Jen výjimečně se voda objeví i na podzim. Křemešnické vodě jsou už od dob třicetileté války přisuzovány léčivé účinky, a proto nade vší pochybnost přispěla k proslulosti Křemešníku jako poutního místa. V době morových a cholerových epidemií pro ni jezdily povozy z celé východní poloviny Čech. A jezdí se pro ni dodnes, protože je velmi chutná a díky slabé radioaktivitě se v demižonech a kanystrech nekazí. Kromě Zázračné studánky, nad níž byla vystavěna kaple, jsou na Křemešníku ještě Stříbrná studánka a studánka U Buku.