V posledních dekádách se mění vědecký pohled na insomnii jako na samostatnou chorobu. Výzkum dokazuje asociaci insomnie se zhoršením kognitivních funkcí, prokázal vztah denní únavy a ospalosti se zvýšeným rizikem nehod, u insomniaků byla zjištěna snížená kvalita života včetně obtíží v interpersonálních vztazích. Nedávné výzkumy potvrdily, že některé asociované stavy nejsou důsledkem insomnie per se, ale jejích komorbidních stavů (ICHS, hypertenze a choroby provázené bolestí a poruchou dýchání). Četné studie zjistily značně vysokou asociaci mezi výskytem insomnie a duševními nemocemi (zvláště depresí), některé studie navíc ukázaly, že léčba insomnie zvyšuje efekt antidepresivní léčby. Za nejúčinnější (nejlépe dokladovanou) terapii je považována behaviorální a kognitivněbehaviorální terapie a podávání agonistů benzodiazepinového receptoru. Zcela recentně se však objevily výsledky podrobných studií o účinnosti a bezpečnosti dalších léků a informace o používání antidepresiv a speciální postupy léčení insomnie u některých nemocí, např. narkolepsie. Kromě toho jsou v různé fázi zkoušení velmi nadějné molekuly. Zdá se tedy, že jsme ve zlomové době, kdy schéma léčby bude více přizpůsobeno potřebám nemocného. Přestože poznání podstaty insomnie a její léčby postupují na úrovni výzkumu, špičkových center i běžné lékařské praxe, trvá diskrepance mezi malým počtem stanovených diagnóz a obrovským počtem předpisů farmakologické léčby. Doufáme, že tato publikace přispěje k přesnějšímu klasifikování insomnie a k optimální volbě terapeutické strategie. Přestože poznání podstaty insomnie a její léčby postupují na úrovni výzkumu, špičkových center i běžné lékařské praxe, trvá diskrepance mezi malým počtem stanovených diagnóz a obrovským počtem předpisů farmakologické léčby. Autoři, naši přední specialisté v oboru poruch spánku, doufají, že tato publikace přispěje k přesnějšímu klasifikování insomnie a k optimální volbě terapeutické strategie.